Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně

Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně patří mezi nejkrásnější barokní chrámy města Brna. Je pozůstatkem původního velkého klášterního objektu. Jezuité zde v letech 1593 až 1631 vybudovali rozsáhlý komplex pro potřeby řádu, gymnázia a koleje pro studenty. Samotný kostel, tvořící srdce celého areálu, byl postaven během čtyř let a vysvěcen 22. září 1602. Po zrušení Tovaryšstva Ježíšova patřil kostel v letech 1783-2002 armádě.

Současná podoba jezuitského kostela je dána řadou stavebních úprav, přestaveb, ale i pohrom a opětovných oprav během čtyř posledních století. Kostel s presbytářem, hlavní chrámovou lodí a dvěma nižšími bočními loděmi, bočními kaplemi, oratoří, sakristií a s věží v západním průčelí je stavbou klasicky orientovanou na východ.

V interiéru se nachází bohatá a hodnotná barokní výzdoba i výbava. Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1735 od Felixe Antona Schefflera, který je rovněž autorem dalších oltářních obrazů a nástěnných fresek. Nad svatostánkem je kopie obrazu Panny Marie Sněžné z římské baziliky, před jehož originálem schválil papež Hadrián II. překlady bohoslužebných knih do slovanské řeči a tím povýšil staroslověnštinu na bohoslužebný jazyk. Plochu všech kleneb pokrývá „al secco“ výzdoba. V hlavní lodi jsou to náměty s mariánskou tématikou, v severní lodi je znázorněn sv. Ignác z Loyoly, jak roznáší Kristovu víru do čtyř světadílů. V jižní lodi je vyobrazeno seslání Ducha Svatého, oslava Kristova kříže a Sv. Jan Nepomucký před králem Václavem.

Kaple sv. Františka Xaverského obsahuje výjevy z jeho misijní činnosti. V Mariánské (Dušičkové) kapli je znázorněna nebeská blaženost i věčné zatracení podle Bible. Dva bloky chórových lavic v presbytáři jsou mistrovským dílem E. Thurma z poloviny 17. století. Dále vyniká kazatelna a velký gotický kříž.

Krypta kostela je místem posledního odpočinku P. Martina Středy, jezuitského kněze, rektora, provinciála, význačného a statečného obránce města Brna v době švédských válek, a dalších kněží. Zvláštní krypta ukrývá zemřelé ze šlechtického rodu Dietrichsteinů.

Jezuitský kostel spolu s klášterním areálem tohoto brněnského „Klementina“ vynikal nejen na poli architektury a umění, ale především v oblasti duchovní a ve výchově, ve formování mladých, ve školství, vědě, zámořských misiích, kultuře, sociální péči i při obraně města. To vše přispělo k rozvoji Brna i celého kraje a k jeho větší známosti v Evropě.

K významným osobnostem, kteří prošli jezuitským noviciátem a kolejí, patří např. národní buditel a spisovatel P. Bohuslav Balbín, jazykozpytec P. Josef Dobrovský, řeholní bratr, misionář a botanik Jiří Josef Kamel či matematik P. Jakub Kresa. V brněnském noviciátu byli také formováni mučedníci pro víru – sv. Edmund Kampián, sv. Jan Oglivie, sv. Melichar Grodecký a sv. Štěpán Pongrácz. Rovněž zde začínala velká a slavná skupina misionářů staré České provincie, kteří pak působili v zámořských jezuitských misiích včetně jihoamerických redukcí. V tomto kostele přijal 19.3.1609 jáhenské svěcení Jan Sarkander.

V posledních letech v kostele probíhají náročné restaurátorské práce, a to především díky trvalé pozornosti a pomoci Magistrátu města Brna a Jihomoravského kraje. Ve 20. století postihly areál dvě velké pohromy. V rámci asanace města a nové výstavby byla před r. 1905 zbourána kolej (tehdy kasárna) a v listopadu 1944 chrámovou loď značně poškodilo bombardování.